• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Clostilbegyt

Pro otěhotnění ženy je důležité, aby menstruační cykly byly tzv. ovulační. Samotná menstruace totiž znamená pouze to, že v posledním cyklu nedošlo k oplodnění vajíčka a děložní sliznice tedy odloučila nepotřebnou výstelku. Menstruační cyklus se zjednodušeně skládá ze dvou fází, z nichž každá je pod kontrolou jiného hormonu (látka tělu vlastní, která ovlivňuje jeho vnitřní chod).

První fází, jež nastává ihned po ukončení menstruačního krvácení, je fáze folikulární, během které dochází k růstu několika folikulů s vajíčky ve vaječníku. Děje se tak pod vlivem hormonu zvaného FSH (folikuly stimulující hormon). Obaly vajíček následně začínají produkovat estrogeny, ženské pohlavní hormony, čímž stimulují vznik nové výstelky v děloze a ta se tak připravuje na možné uchycení oplodněného vajíčka. Čím je vajíčko větší, tím více estrogenů uvolňuje. Velký příliv těchto hormonů vyvolá produkci dalšího - LH neboli luteinizačního hormonu, který se tvoří především v mozku. Ten oslabuje stěnu folikulu, aby zralé vajíčko mohlo snadno vypadnout z obalů ven. Vlivem zpětné vzájemné zpětné inhibice těchto hormonů dochází k poklesu produkce estrogenů a ve chvíli, kdy je estrogenů nejméně, je nejvíce LH. Na konci této fáze dochází právě vlivem nárůstu hladin LH k ovulaci – uvolnění jednoho (či více) zralého vajíčka. Děje se tak většinou okolo 12. dne cyklu. Ovulace trvá u každé ženy různě dlouhou dobu, většinou od 24 do 72 hodin. Během této doby zralé vajíčko putuje vejcovody a může být oplodněno. Nastává luteální fáze. Zbytek folikulu se transformuje do tzv. žlutého tělíska, jež nadále produkuje LH a progesteron, hormon nutný k udržení těhotenství. Mění charakter výstelky v děloze a také zvyšuje bazální teplotu. Pokud k oplodnění nedojde, produkce hormonů se rapidně snižují a dochází tak ke krvácení a tedy i novému cyklu.

Clostilbegyt patří mezi stimulanty ovulace – jedná se o léčivo, které podporuje vyzrávání vajíček a jejich uvolňování z folikulů ve vaječnících, proto může být indikováno při léčbě neplodnosti, pokud je příčinou nepřítomnost ovulačních cyklů u ženy. Anovulační cykly jsou jednou z nejčastějších příčin ženské neplodnosti. Časté jsou u starších žen (kde již může být zásoba vajíček vyčerpána), u žen trpících polycystickým onemocněním vaječníků (nesprávná funkce je způsobena výskytem velkého množství různých cystiček a dutinek v orgánu) či po vysazení dlouhodobě užívané hormonální antikoncepce, někdy také u mladých žen (z důvodu různých genetických vad, prodělaných onkologických a autoimunitních onemocnění mohou být vaječníky malé a nereagují na vlastní produkci hormonů). Účinnou látkou tohoto přípravku je clomifen, syntetický modulátor receptorů pro estrogeny. Receptory jsou nutné pro spuštění či blok účinku hormonů v dané tkáni – v případě estrogenů jde o obsazení receptorů, čímž se sníží jejich produkce, vyřadí inhibiční mechanismus a vyprovokuje masivní vyplavování luteinizačního hormonu. Přípravek se proto užívá v začátku menstruačního cyklu, většinou od pátého dne, kdy už žena nekrvácí. Léčebné schéma se upravuje podle příčiny neplodnosti a individuální reakce vaječníků. Standardně se aplikuje pětidenní cyklus s jednou tabletou, kdy dochází k ovulaci během dalších 5-10 dní.  Pokud je tento postup neúčinný, další jeden až dva měsíce se léčba opakuje s dávkou dvojnásobnou. Při neúspěchu se doporučuje alespoň tříměsíční přestávka a poté je možno celý pokus naposledy opakovat, další pokračování touto cestou je ovšem beze smyslu.

Clostilbegyt je jedním z nejčastěji předepisovaných přípravků a je relativně bezpečný, i přesto se ale mohou vyskytnout různě závažné nežádoucí účinky. Nejčastější jsou různé návaly horka, bolesti v podbřišku, nadýmání a pocity na zvracení, vyrážky a otoky, může se vyskytnout také pnutí v prsou a různé gynekologické obtíže jako špinění, krvácení až vzácně zvětšení vaječníků či karcinom. Mohou se také vyskytnout dočasné potíže se zrakem ve smyslu různých záblesků, tmavých i světlých fleků a rozmazaného vidění. Proto by ženy léčené tímto přípravkem neměly řídit a pracovat ve výškách a na pozornost náročných provozech. Může také dojít k poškození plodu nebo potratu, proto je nutné při otěhotnění léčbu ihned vysadit. Při úspěšné léčbě anovulačních cyklů tímto přípravkem se také může vyskytnout vícečetné těhotenství, které je u žen léčených clomifenem častější než u normální populace, není však pravidlem. Nejčastěji jde o dvojčata. Při neúspěchu lze použít podobné preparáty, např. tamoxifen (přípravek Nolvadex), který má podobný mechanismus účinku, avšak je agresivnější a má více nežádoucích účinků. Používá se především při léčbě karcinomu prsu.

Tento přípravek lze použít i u mužů při léčbě nedostatečné tvorby spermií, jedná se však spíše o výjimečnou záležitost. Někdy bývá zneužíván kulturisty pro blok negativních účinků jiných preparátů, které používají, jako např. růst tukové prsní tkáně. Účinkem přípravku je totiž také obnova produkce testosteronu, mužského pohlavního hormonu. Clomifen je proto zařazen pod dopingovou kontrolu.

---