• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

267. - 273. den v těhotenství - 39. tt

V tuto dobu prožíváte svůj 267. – 273. den v těhotenství – 39. tt

Pokud máte neobvykle červené tváře, je to tím, že váš krevní oběh je v posledním stadiu těhotenství velmi namáhaný. Po porodu zarudnutí samo ustoupí. Měla byste odpočívat. Hormony vás však mohou nutit dělat pravý opak. Pamatujete si na téma stres ve 25. a 26. týdnu? Když jste v napětí (třeba právě z očekávaného porodu), vaše tělo začíná uvolňovat adrenalin a zrychluje funkce těla. Tluče vám srdce, potíte se a máte pocit, že musíte rychle něco udělat (znovu poskládat oblečení pro miminko, ještě jednou všude uklidit, nebo dokonce vymalovat ložnici i pokojíček). V kombinaci s tzv. syndromem stavění hnízda, který těhotné ženy často postihuje, je to hotová smršť. Může vám přijít, že toho stále máte připraveného málo a třeba i to, že vybavení vašeho bytu potřebám miminka vůbec nevyhovuje. Dokud vás přípravy těší a rychleji vám tak ubíhá čas, je to skvělé. Ve chvíli, kdy si tím však přiděláváte nové starosti, je potřeba zastavit a uvědomit si, že vaše obavy nejsou opodstatněné a vaše mysl je ovlivněna hormonální bouří. Zbavit se přebytečného adrenalinu vám pomůže procházka nebo jakýkoliv jiný pohyb.

I nastávající tatínkové mohou trpět nadměrnou nervozitou! Fenomén couvade, nebo-li těhotný muž, se často projevuje tím, že muž začne přibírat na váze, trpět nechutenstvím, pociťovat bolesti zubů nebo zažívací potíže. Je to tělesná forma projevu úzkosti. Pro všechny členy rodiny je příchod miminka novou situací a nejen rodiče, ale i prarodiče a ostatní blízké osoby uvažují, jak se jejich role změní ve vztahu k rodině. Buďte tolerantní a nečekaným úvahám a názorům nepřikládejte takovou důležitost. Po narození dítěte se situace usadí přesně tak, jak má.

Po příjezdu z porodnice by vám v domácnosti měl pomáhat nějaký blízký člověk (maminka, partner). V šestinedělí budete mít dost práce sama se sebou a s kojením. Osoba, která se za vás postará o vaření a běžné záležitosti, a pomůže s péčí o miminko, vám první týdny doma velmi usnadní. Vyčerpanost po porodu ve spojení s hormonálními změnami a příliš mnoha úkoly mohou ženě způsobit vážné psychické problémy a delší dobu hojení poporodních poranění. S pocitem, že na novou roli nejste sama, vám k rychlému zotavení pomůže odpočinek, pravidelná strava a dostatek tekutin.

PŘÍPRAVA K PORODU

O první době porodní jsme psali již mnohokrát, protože s ní souvisí většina úlevových poloh a metod, které by vám měly pomoci s bolestí. Je to doba otevírací, která trvá 8-12 hodin u prvorodiček, a 3-8 hodin u žen, které rodí podruhé. V této fázi se děložní hrdlo přetahuje přes dolní část plodového vaku. Děložní branka se postupně otevírá a při jejím maximálním rozšíření (10 cm) zanikne. Dolní děložní segment tak splyne s pochvou v jednotnou porodní cestu. Hlavní úlohu přitom mají právě děložní kontrakce. V této době také většinou dochází k potržení vaku plodových blan a odtoku plodové vody.

První porodní dobu budete trávit na předporodním pokoji, který by měl být vybaven relaxačními pomůckami. V prvních hodinách většinou můžete pít i jíst. Pokud kontrakce sílí a porod se přirozeně rozbíhá, doporučí vám lékaři klystýr (teplý nálev), nebo si můžete přinést vlastní přípravek na vyprázdnění střev – rektální roztok Yal. Yal dostanete v lékárně na předpis, v balení jsou 2 lahvičky, každá s obsahem 67,5 ml roztoku (doporučená dávka pro dospělé je 1-2 lahvičky). Lahvičku protřepete, zavedete trubičku do konečníku a stlačením lahvičku vyprázdníte. Nutkání na stolici je potřeba vydržet co nejdéle, vyčištění celkově trvá většinou půl hodiny. Klystýr funguje velmi podobně, jen množství teplé vody je mnohem větší. Na druhou stranu vám kromě vyprázdnění střev prohřeje a uvolní porodní cesty. Holení rodidel se dnes většinou provádí na přání rodičky.

Lékaři poslouchají každých 15 min ozvy plodu a každé 2 hodiny pořizují CTG záznam (na kardiotokografu). Vaginální vyšetření se provádí nejprve každé 2 hodiny, s blížícím se porodem může být častější. Běžně se ženám podávají analgetika nebo spasmolytika na uvolnění porodních cest (tyto léky však žena může odmítnout). Je to také vhodná doba pro požádání o epidurální nebo inhalační analgezii. Nezapomeňte, že pokud o epidurálu uvažujete, je potřeba si tuto možnost domluvit co nejdříve po příjezdu do porodnice – těhotné ženě se předem musí provést krevní testy, jejichž výsledky nějakou dobu trvají. Mohlo by se tak stát, že při žádosti v průběhu porodu už nebude na testy čas a epidurální analgezii vám lékaři nestihnou aplikovat.

Jestliže jsou děložní kontrakce krátké, nebo málo intenzivní, nabídnou vám lékaři podání oxytocinu. Možnou (i když kontroverzní) variantou je také protržení vaku blan (tzv. puštění vody). Ve chvíli, kdy je váš porodnický nález pokročilý, převezou vás na porodní sál.

V druhé době porodní začíná být dítě kontrakcemi děložního svalstva a následně pomocí břišního lisu vypuzováno porodní cestou z těla matky, tato vypuzovací fáze trvá 10- 30 minut. Na porodním sále nastává váš čas pro volbu polohy. Pokud jste porodní asistentce předala svůj porodní plán (viz. 32. týden), všem by mělo být jasné, v jaké poloze a jakým způsobem by porod měl v ideálním případě probíhat. Porodní polohy jsme detailně probrali ve 31. týdnu.

Ozvy plodu jsou ve druhé době porodní sledovány nepřetržitě. Standardně je u porodu přítomen lékař (porodník), porodní asistentka, novorozenecká sestra, popř. pediatr. V porodním plánu však můžete uvést, že u svého porodu chcete např. maximálně 2 další osoby (kromě vašeho doprovodu), pro větší soukromí. Po přestřižení pupeční šňůry se u všech rodiček odebírá krev z pupečníku (z té části, která je spojena s placentou) kvůli zjištění krevní skupiny miminka, jeho Rh faktoru a pH krve. Jestliže si rodiče přejí odebrat pupečníkovou krev, odběr se provádí v tuto chvíli. Miminko by mělo být hned po porodu přiloženo na tělo matky (viz bonding ve 29. týdnu a Leboyerova metoda v 38.týdnu).

Ve třetí době porodní dochází k odloučení placenty od děložní stěny a vypuzení placenty a plodových obalů z těla matky. K tomu dochází během 5 – 30 minut od porodu dítěte. Všem rodičkám se dnes do žíly běžně aplikuje Methylergometrin, který podporuje rychlé zavinutí dělohy a odloučení placenty. Lék příznivě působí i na stažení cév a snížení krevních ztrát. Říká se tomu „aktivní vedení třetí doby porodní“. Při odlučování placenty je normální krevní ztráta 100 – 350 ml krve. Rychlejšímu odloučení placenty napomáhá přiložení miminka k prsu matky ihned po porodu. Zvyšuje se tím vylučování oxytocinu, který vyvolává stažení dělohy. V případě, že by placenta do 45 minut z těla nevyšla, je potřeba provést tzv. manuální lyzi. Jde o zákrok prováděný v lokální anestezii, kdy lékař placentu přirostlou k děložní stěně musí vyjmout ručně.

Nastává čtvrtá doba porodní, která počíná porodem placenty a trvá 2 hodiny. Žena zůstává na porodním sále. Lékař zkontroluje, zda je placenta celá a následně prohlédne porodní cesty. Pokud bylo nutné provést nástřih hráze (episiotomii) nebo došlo k natržení, lékař poranění ošetří a zašije. Porodní asistentka pak bude kontrolovat krvácení a zavinování dělohy. V této době je důležité pečlivě sledovat rodičku, měřit jí tlak, tepovou frekvenci, teplotu a zmiňované krvácení z dělohy. Za dvě hodiny je potřeba, aby se žena vymočila, protože plný močový měchýř může v zavinování dělohy bránit. Následuje převoz matky s miminkem na oddělení šestinedělí.

CÍSAŘSKÝ ŘEZ

V ČR se císařským řezem narodí přibližně každé páté dítě. Zatímco některé ženy by uvítaly možnost císařského řezu na přání, pro jiné rodičky představuje tento výkon krajní variantu. Někdy ale nastane situace, které se zabránit nedá, a v tu chvíli jdou všechny plány stranou.  Žena přichystaná na všechny nástrahy přirozeného porodu se náhle stává úplně nepřipravená na novou situaci a fyzicky náročný stav může navíc prožívat velmi špatně psychicky. Některé ženy mají pocit, že si porod neprožily, nedokázaly to, dokonce, že selhaly. A přitom projít císařským řezem a následným pooperačním stavem je stejně velké hrdinství, jako porod přirozenou cestou. Velmi důležitá je podpora vašeho okolí a přijetí situace tak, jak přišla. Pokud byste se po porodu neuměla smířit s tím, co se stalo, vyhledejte pomoc psychoterapeuta. Stává se to mnoha ženám a důležité je vědět, že v tom nejste sama.

Název císařský řez zavedl pařížský lékař Francois Rousset v 16. století, ačkoliv kořeny samotného zákroku sahají až do dob římských císařů. Během této porodnické operace je plod vybaven z děložní dutiny matky přes otevřenou břišní stěnu. Tzv. primární císařský řez znamená, že operace je předem plánovaná, sekundární císařský řez se provádí v akutních případech, u komplikovaných porodů. Mezi nejčastější důvody provedení císařského řezu patří poloha plodu koncem pánevním, zdravotní stav rodičky, předčasné odloučení placenty, vcestná placenta nebo nedostatečné zásobení plodu kyslíkem. Zákrok se provádí také při troj a vícečetném těhotenství, nebo pokud předchozí těhotenství bylo ukončeno právě císařským řezem. Vaginální porod po předchozím císařském řezu (VBAC – vaginal birth after cesarean) je možný za podmínky, že lékaři pomocí diagnostiky určí vysokou pravděpodobnost úspěšného vaginálního porodu (dobře zhojená děloha, dobrý zdravotní stav matky).

Operace se provádí v celkové anestezii nebo ve svodné anestezii (epidurální nebo spinální). Při svodné anestezii zavede anesteziolog ženě katétr do oblasti páteře, těhotná žena je při vědomí, a po vybavení dítěte z dělohy s ním může trávit první okamžiky. Katétr se po operaci využívá k tlumení bolesti po výkonu, vyndává se většinou až další den. Po dezinfekci a zarouškování operačního místa lékaři provedou příčný řez nad stydkou sponou a postupně se sedmi vrstvami dostanou do dělohy a vybaví plod. Následuje porod placenty a vyčištění děložní dutiny od zbytků děložního lůžka. Pak proběhne sešití jednotlivých vrstev. K šití se používá tzv. intradermální steh, kterým se lékaři snaží zajistit co možná nejlepší estetický výsledek. Pacientka je po operaci převezena na jednotku intenzivní péče, kde je do dalšího dne sledována. Z porodnice je většinou propuštěna 5. den po výkonu.

Kojení po císařském řezu

Po císařském řezu by vám porodní asistentka měla miminko přiložit co nejdříve k prsu. Při svodné anestezii nejlépe ještě na porodním sále, při celkové anestezii jakmile to bude možné. Ženám, kterým byl císařský řez proveden akutně, tedy  ve chvíli, kdy se porod přirozeně rozbíhal, může napomoci oxytocin, který tělo začalo produkovat. Tento hormon pomáhá zahájit kojení. Ale ať už byl císařský řez plánovaný či neplánovaný, máte skutečně velkou šanci začít své miminko kojit. Čím dříve bude dítě k prsu přiloženo, tím to může být snazší, ale mnoho maminek (podívejte se na diskuze a komentáře na internetu) potvrzuje, že se po prvotní nejistotě rozkojily, i když miminko poprvé přikládaly až druhý (nebo i třetí) den po operaci.

Nesmírně důležitý je v takové chvíli přístup zdravotnického personálu. Měla byste mít možnost vyžádat si k prvním pokusům o kojení asistenci laktační poradkyně, která má mnoho zkušeností s jinými maminkami, uklidní vás a pomůže vám najít vhodné kojící polohy. Neodmítejte ani pomoc vašich blízkých. Pokud jsou partner, maminka nebo kamarádka schopni být s vámi v porodnici nepřetržitě, mohou o miminko pečovat, když si budete potřebovat odpočinout, a podávat vám ho, kdykoliv budete připravená. Císařský řez s sebou nese bolesti, stejně jako jakákoliv jiná operace, zpočátku to nemusí být jednoduché. Budete-li mít vlastního pomocníka, nebudete odkázaná na dostupnost personálu, a miminko můžete přikládat k prsu podle vašich potřeb.

CO SE DĚJE UVNITŘ:

Ačkoliv je miminko ve 39. týdnu donošené a zralé, stále roste a přibývá na váze. Děloha se již nezvětšuje, proto ubývá volného prostoru kolem miminka. Klesá i množství plodové vody. Mozek miminka je schopen začít řídit veškeré potřebné funkce. Lebeční kosti miminka se dokážou posunovat (překrývat), aby se lebka mohla při porodu zúžit. Děje se tak díky fontanele, což je vazivový lupínek mezi jednotlivými kostmi lebky. Do několika týdnů po porodu se kosti srovnají na své místo. Fontanela postupně osifikuje (kostnatí), ve dvou letech dítěte už jsou lebeční kosti srostlé. Miminko ve 39. týdnu dosahuje délky kolem 50 centimetrů a jeho hmotnost činí asi 3200 - 3400 gramů.

---