• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Apgar skóre

Apgar skóre je jednoduchý, mezinárodně používaný test ke zhodnocení životaschopnosti novorozence. Je pojmenován podle americké lékařky Virginie Apgar, která jej vypracovala a do praxe zavedla v padesátých letech minulého století. Věnovala se zejména anesteziologii a teratologii, přestože doba nebyla příliš příznivá pro ženu-vědce, sbírala nejrůznější ocenění, stala se profesorkou a uznávanou odbornicí. Angažovala se také ve feministických hnutí a snažila se o osvětu na poli vrozených vývojových vad a těhotenství během puberty, což byla pro tehdejší americkou společnost jasná tabu. Možná jste již zaslechli její známý výrok: „Žena je svobodná od chvíle, kdy opustila dělohu.“

Ovšem zpátky k Apgar skóre. To je vyjádřeno třemi čísly, zaznamenávajícími stav miminka bezprostředně po narození, v 5. a 10. minutě života. Pro posouzení prognózy a životaschopnosti je přitom stěžejní vyšetření v páté minutě. Čím nižší je skóre, tím horší vyhlídky novorozenec má.

Posuzuje se pět základních stavů, každý na škále 0-2 body, přičemž normální funkce je ohodnocena body dvěma. Prvním z posuzovaných kritérií je barva kůže, pohybující se na škále od růžové přes modrou až na velmi bledou. Málokteré miminko má hned na začátku Apgar skóre za plný počet bodů právě kvůli zabarvení kůže, většinou jsou na periferních částech těla lehce promodralá, proto není třeba ihned panikařit.

Dalším kritériem je srdeční akce. Obecně mají novorozenci a kojenci rychlejší tep, pro plný počet bodů je tedy potřeba alespoň 100 srdečních úderů za minutu (oproti 60-70 u dospělého). U déletrvajících porodů může být srdeční akce pomalejší, často se proto spontánní porod urychluje kleštěmi či vakuumextrakcí.

Třetí položkou testu je dýchání, respektive hlasový projev čerstvě narozeného miminka, obligátní křik, na který všichni po příchodu miminka na svět netrpělivě čekají. To je však trochu přežitek, miminko nemusí křičet, důležitější je pravidelnost dýchání.
Čtvrtým kritériem je svalový tonus a spontánní pohyb. Miminka po delších porodech mohou působit „unaveněji“, svalové napětí mohou mít sníženo a pohybovat se jen minimálně. Většinou se stav upraví, ale je potřeba udělat podrobné neurologické vyšetření a nějakou dobu je sledovat.

Poslední hodnocenou je reakce na podráždění, kterým většinou bývá odsátí plodové vody a případných nečistot z nosu. Žádoucí je rozkašlání se, v první minutě se však často dočkáme jen grimasy v obličeji, proto skóre také může být sníženo i zde.

Sečtením všech získaných bodů se dostaneme na škálu od 0 do 10, přičemž normální zdravé miminko by v páté minutě života mělo mít bodů 9-10. Pokud je skóre nižší, přistupuje se okamžitě k lékařské pomoci a zajištění životních funkcí, od podání kyslíku po resuscitaci. Zůstává-li skóre nízké i nadále, je ohrožen vývoj dítěte, zejména kvůli nedostatečnému okysličení mozkových buněk. Takové dítko je potřeba intenzivně sledovat, aby se případné odchylky zachytily včas a mohlo se přistoupit k nápravě rehabilitací.

---