• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Eklampsie

Eklampsie, dříve známa jako božec, je záchvatovitým onemocněním postihujícím rodičky těsně před/po či během porodu, ve výjimečných případech v šestinedělí. Navazuje nejčastěji na syndrom preeklampsie, což je hypertenzní onemocnění těhotných. Může se však rozvinout nepozorovaně i bez něj. Rozvoj choroby je velmi nebezpečný, může mít až fatální dohru v podobě trvalých poškození u matky i dítěte nebo dokonce i smrti (1 z 50 postižených žen a 1 ze 14 během záchvatu narozených dětí). Vyskytuje se až u 7% žen, více u extrémních věkových kategorií a žen s onemocněním cév (hypertenze, diabetes, nefrotické syndromy apod.). Nejzávažnějším typem eklampsie je záchvat ještě během těhotenství. Plod je ohrožen akutní asfyxií, tedy udušením.

Důvodem vzniku eklampsie je náhlý nedostatečný přísun kyslíku do mozku. Nedokysličení vyvolá křeč v cévách, následně postupně dochází k otékání mozkové tkáně a jejímu poškození. Vyvolávajícím problémem také může být krvácení z drobné cévy v mozku, která praskne pod vlivem vysokého tlaku.

Klasický průběh má 4 stadia, u některých žen mohou však první, prodromální, kdy se objevují některé charakteristické příznaky, či druhé a třetí, křečová, stádia chybět. Pokud nedojde k léčbě, záchvaty mohou trvat velmi dlouho nebo se dokonce i opakovat a vzniká velmi nebezpečný status eclampticus.

1. Fáze – výskyt prodromů, „předpříznaků“, trvá 30 s až minutu – silné bolesti hlavy, nevolnost, bolest v epigastriu, zvracení, neklid, záškuby v obličeji, rotující oční bulby, následné stočení očí a hlavy k jedné straně, chvění horních končetin

2. Fáze – tonické křeče, trvají několik vteřin – ztuhnutí žvýkacích svalů, svalů hrudníku, zad a především bránice, čímž dojde k zástavě dýchání, trup se prohne do oblouku a hlava zvrátí nazad, paže jsou v takzvaném boxerském postavení se zatnutými pěstmi, obličej je v křeči a začíná modrat, zbarvení se postupně šíří na krk, hrudník a končetiny, žíly na krku se přeplňují krví

3. Fáze – klonické křeče, může trvat i několik minut – záškuby začínají v obličeji, hlava se pohybuje prudce do stran a dozadu, z úst vytéká pěna, žena opět začíná dýchat, ovšem s notným chrčením, modrá barva kůže se šíří dále, tělo může zůstat v obloku, dolní končetiny jsou napjaté, mírně se chvějí, horní končetiny se nekoordinovaně zmítají před tělem, někdy mohou připomínat bubnování; intenzita křečí postupně opadá, po hlubokém vdechu těhotná upadá do bezvědomí

4. Fáze – komatózní, hodina i více – hluboké bezvědomí, někdy s nekoordinovanými pohyby a záchvěvy, oční zornice jsou rozšířené, nereagují na světlo, reflexy nelze vybavit. Z této fáze se žena probouzí značně dezorientovaná a se ztrátou paměti. Někdy se eklamptický záchvat projeví pouze touto fází bez předchozích příznaků (eclampsia sine eclampsia).

Podle popisu je zřejmé, že záchvat nelze jasně odlišit od epileptického, zvláště pro laika. Nepomáhá ani známé pokousání jazyka, při eklamptickém záchvatu může vzniknout pokousání velmi podobné, tedy i na hranách. Na rozdíl od epileptického záchvatu se však žena v eklampsii nepomočí. Ledviny mají natolik sníženou funkci, že netvoří prakticky žádnou moč. V každém případě by však k jakémukoliv záchvatu u těhotné ženy měla být volána záchranka, ať už jde o eklampsii, známou epileptičku či jiný nevysvětlitelný záchvat, zejména pokud je s křečemi či bezvědomím.

Při vzniku tohoto záchvatu se bez ohledu na plod provádí akutní císařský řez. Upadne-li žena do kómatu, je snaha ji z bezvědomí vyvést a stabilizovat, v urgentních situacích, jako je rozvoj koagulačních syndromů, selhání oběhu, otok plic, mozkové krvácení, hypertonus dělohy či selhání jater a ledvin, se provádí operace rovnou. Po zvládnutí akutní situace a porodu se žena přesunuje na jednotku intenzivní péče, kde pokračuje předchozí léčba (antihypertenziva, antikonvulziva) a nasazuje se další podle potřeby. Žena je nadále nepřetržitě sledována, zejména z hlediska oběhu. Po zlepšení je přeložena na oddělení šestinedělí, kde léčba pokračuje až do úpravy laboratorních hodnot a krevního tlaku. Po propuštění žena nadále dochází minimálně 6 týdnů jedenkrát za 7 dní na kontroly na oddělení poporodní a interní.

---