• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Vitamíny rozpustné ve vodě 2. část

Vitamíny rozpustné ve vodě (vitamín B9, B12 a vitamín C)

Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří vitamíny řady B (B1, B2, B3, B5, B6, B7 – již probrány v předchozím článku – dále se jedná o B9 a B12) a vitamín C (známý také pod názvem kyselina L-askorbová). V textu jsou popsány mimo jiné projevy nedostatku daného vitamínu, ovšem projevy nadbytku jsou záměrně vynechány, jelikož u většiny vitamínů rozpustných ve vodě nejsou zaznamenány.

Vitamín B9, tzv. kyselina listová je společně s vitamínem B12 potřebný pro tvorbu DNA, čímž je důležitý pro buněčné dělení a regeneraci tkání. Zdrojem jsou játra, kvasnice, mléko, vejce, celozrnné obiloviny, maso a listová zelenina. Nedostatek je důsledkem poruchy jeho vstřebávání ve střevě nebo při jeho zvýšené potřebě v těhotenství. O něco vyšší příjem tohoto vitamínu se doporučuje právě v těhotenství jako prevence vrozených vývojových vad (především rozštěpu neurální trubice). Vyšším příjmem se rozumí 200 mikrogramů nad rámec doporučené denní dávky, tedy v těhotenství 600 mikrogramů. Ovšem zároveň by denní příjem neměl překročit hranici 1000 mikrogramů!! (opět tedy platí, že pro užívání vitamínových doplňků je potřeba se poradit se svým lékařem)

Ne neprávem je nejznámějším zástupcem vitamínů řady B právě vitamín B12 (také označovaný jako kobalamin). Hraje velikou úlohu v krvetvorbě. Dále je potřebný pro správný vývoj centrální nervové soustavy v dětství a společně s vitamínem B9 se podílí na tvorbě DNA. Jeho zdrojem jsou výhradně živočišné potraviny: játra, ledviny, rybí maso, žloutek a mléčné výrobky. Zajímavostí je, že rostlinná strava také může obsahovat zdroj vitamínu B12, ale jen za předpokladu, že byla zpracována tzv. mikrobiální fermentací, čímž vzniká například kyselé zelí a pivo. Nedostatek toho vitamínu se projevuje především tzv. makrocytární anémií (červené krvinky jsou větší a je jich méně) a některými neurologickými příznaky. Klinický význam má hlavně nedostatek B12 u kojenců, což vede k nechutenství, obecnému neprospívání a ke zpomalení až k zástavě psychomotorického vývoje. Ohroženy jsou především děti, jejichž kojící matky trpí nedostatkem vitamínu B12 nejčastěji z důvodu špatného vstřebávání v trávicím traktu u matky. Vyšetření hladiny vitamínu B12 v krvi se doporučuje především kojícím vegetariánkám a dále u kojících matek, které mají dítě s příznaky nedostatku toho vitamínu.

Posledním zástupcem této velké skupiny vitamínů rozpustných ve vodě je notoricky známý vitamín C (též se můžeme setkat s názvem kyselina L-askorbová). Působení v organismu je všelijaké, jedná se hlavně o funkci antioxidantu, podpora imunitního systému, podíl na resorpci železa a také vliv beta-oxidaci mastných kyselin. Má i jistý podíl na urychlení detoxikace cizorodých látek v organismu. Bohatým zdrojem je ovoce (nejvíce černý rybíz), zelenina a játra. Jako doporučená denní dávka se udává 100 mg, větší příjem by se měl zajistit hlavně u zvýšené zátěže, psychickém stresu, u některých onemocnění a také u kuřáků. Nedostatek se projevuje tzv. kurdějemi (otoky, krvácení z dásní, únava, slabost, krvácení z nosu, anémie) – časté bývaly v dávných dobách u námořníků při dlouhých plavbách na moři, později jako prevenci zavedli pravidelný příjem kysaného zelí. Nadbytek z potravy není popisován, ovšem je možné se převitamínovat z již zmíněných doplňků stravy, což se může projevovat průjmem.

---