• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Příliš stará na těhotenství?

Na rozdíl od mužů, kteří mohou dítě zplodit od puberty prakticky kdykoliv, mají ženy na početí miminka jen určitý vyměřený čas. S přibývajícími možnostmi v mládí a zvyšující se finanční nákladnosti zaopatření byť jen jediného potomka dnes spousta žen odkládá první těhotenství na pozdější dobu. Až dostudují, až potkají vhodného partnera, až budou vydělávat dost peněz, až budou mít vlastní byt, až se dost vyřádí, až procestují svět… Jednoduše až někdy jindy. Bohužel je to dost citlivá a neřešitelná otázka, jelikož všechny tyto argumenty jsou rozhodně správné. Nikdo by si neměl pořizovat dítě prostě jen tak, protože nemá nic jiného na práci. Také je rozhodně chvályhodné přání přivést drobečka do dnešní nestabilní a poněkud zvrácené doby jen v případě, že bude mít zajištěn bezpečný a plnohodnotný domov. Na druhou stranu příroda přece jen něco zamýšlela tím, že dá ženám jen omezenou dobu. Těhotenství je velmi náročný a složitý proces, přece jen je na něj ženské tělo nejlépe připraveno mezi 20 a 30 lety. Žena je zde prakticky na vrcholu sil, netrápí ji většinou závažná onemocnění, která by mohla těhotenství komplikovat, riziko potratu či předčasného porodu je nejnižší. Nízká jsou taktéž nebezpečí vzniku vrozených vad či přenosu vady genetické. Opět je ale potřeba si uvědomit, že ženy vždy rodily i ve vyšším věku, jen to většinou nebylo dítě první. Trochu hlouběji v historii ženy rodily děti jednoduše dokud mohly. Dnes je vše tak nějak složitější. A proto se pro jistotu majorita „starých“ rodiček označuje jako rizikové těhotenství.

Hrozí tedy nějaká reálná rizika?

Hlavním problémem ve vyšším věku ženy je zejména to, jak otěhotnět. Plodnost totiž s věkem ženy klesá a přijít do jiného stavu v 45 je rozhodně složitější, než v 25. To se týká i umělého oplodnění. Po 30. roce věku má s otěhotněním potíž přibližně každá 5. žena.

Dalším rizikem je vyšší pravděpodobnost předčasného porodu a vysoké riziko potratu.
Dále hrozí postižení dítěte, jeho poškození při porodu nebo jiná deformace. Rizika poškození při porodu, jako jsou různá dušení, se naštěstí podařilo omezit, vzniku vývojové vady lze ale málokdy zabránit. Některé dokonce ani nejdou předvídat. Podstatnou informací však je, že málokterá komplikace se objevuje výrazně častěji u starších žen. Výjimkou je dobře známý Downův syndrom.

U starších prvorodiček jsou také mnohem častější porody císařským řezem, ať už ze zdravotní indikace, na přání ženy či „ze strachu“ porodníka.
Je vyšší riziko, že dítě nebude dostatečně vyživováno placentou, bude tzv. hypotrofické a narodí se s menší porodní váhou, což na něm může a nemusí zanechat následky. Vývoj placenty se sleduje ultrazvukem od 3. měsíce.

U starších žen jsou častější ledvinná onemocnění, proto trpí na otoky, vysoký krevní tlak a mají bílkovinu v moči. Pro všechny tyto příznaky je nutné je sledovat a případně vyvolat předčasný porod. Postup nemoci totiž může vést až k poškození a selhání ledvin těhotné. Pravidelné prohlídky jsou proto na místě.

Z výzkumů plyne, že starší rodičky mají častější poporodní zdravotní komplikace.
Je také třeba myslet na to, kolik vám bude, až vaše dítě půjde do školky, do školy, na střední, na vysokou. Bude vás ještě dlouho potřebovat – zvládnete to?

Má to i nějaké výhody?

Záleží na tom, jak si to každá žena přebere. Nespornou výhodou neurčitě to, že si těhotenství můžete tzv. užít, jelikož jste v lepší finanční situaci, než v mládí, máte vyřešené bydlení, práci apod. Stáří se v dnešní době posunuje úplně někam jinam, čtyřicátnice jsou dnes v mnohem lepší kondici než dříve a rozhodně se nedají označit za staré železo.

Je také známo jedno zdravotní pozitivum pozdějšího těhotenství a tím je mnohem vyšší ochrana před rakovinou vaječníků díky proběhlému těhotenství.

---