facebook
Dobré dopoledne, je sobota 23.11.2024 a svátek slaví Emílie

Střevní mikroflóra


Ilustrační fotografie


Střevní mikroflóru tvoří mikroorganismy, které v ideálním případě danému živočichovi prospívají, avšak jsou i případy, kdy mohou škodit. Uvádí se, že ve střevě člověka žije až 500 různých druhů mikroorganismů – největší zastoupení mají samozřejmě bakterie. Tyto mikroorganismy žijí s člověkem v tzv. symbióze (jedná se o oboustranně výhodný vztah – „my poskytujeme bakteriím přívětivé prostředí a ony nám za to pomáhají posilovat imunitní systém“). Jednak fermentují naším tělem nevyužité organické látky a také podporují náš imunitní systém a zamezují růstu patogenních (=škodlivých) bakterií. Nesmíme samozřejmě opomenout jejich úlohu v tvorbě některých vitamínů (B12 a K) a produkci hormonů regulující ukládání tuků.

Správné vytvoření mikroflóry u kojenců je velice důležité pro správný vývoj celého organismu. Těsně před porodem je střevo plodu sterilní (bez bakterií), teprve až v průběhu porodu se do novorozence dostávají z porodních cest matky některé druhy bakterií (např. velice známá E. Coli). Dále při kojení se skrze mateřské mléko dostanou do kojence laktobacily a bifidobakterie, které se stávají podstatnou složkou střevní mikroflóry. Nemluvě ani o významu kojení na celkový vývoj dítěte – mateřské mléko je nezastupitelnou živinou!

Ve střevě v zásadě existují bakterie dělící se na dvě kategorie: hnilobné, které produkují amoniak, sulfan apod. a bakterie kvasné, jež produkují především methan, ale také oxid uhličitý.

Samozřejmě různými vlivy může dojít k narušení střevní mikroflóry (např. dlouhodobé braní antibiotik), což se často projevuje průjmy, nadýmáním, říháním, ublinkáváním nebo jen bolestmi břicha. Je proto dobré v těchto případech nasadit léčbu symbiotiky (sem patří prebiotika a probatika), které zajistí znovuvytvoření střevní mikroflóry.





Downův syndrom Downův syndrom

Downův syndrom patří mezi jedny z nejznámějších a rovněž nejrozšířenějších syndromů způsobených tzv. chromozomální aberací. Nejčastěji se jedná o trizomii 21. chromozomu, jelikož člověk má celkem 46 chromozomů, tedy...

Vrozené srdeční vady – 2. díl Vrozené srdeční vady – 2. díl

V srdci zůstává široký komunikační kanál v důsledku nesplynutí tzv. endokardových (endokard = vnitřní výstelka srdce) polštářů. Spolu s tím jsou síňokomorové chlopně rozštěpeny (trojcípá i dvojcípá chlopeň). K tomu se přidává i ...

Vrozené srdeční vady – 1. díl Vrozené srdeční vady – 1. díl

Vrozené srdeční vady patří beze sporu mezi nejčastější vrozené vývojové vady. V minulosti byly tyto vady příčinnou mnoha dětských úmrtí, avšak postupem času díky velikému pokroku medicíny je v současnosti situace daleko příznivější.

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka