• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Toxoplazmóza

Toxoplazmóza patří mezi parazitární onemocnění postihující zvířata, ale i člověka. Jejím původcem je prvok Toxoplasma gondii. Toto onemocnění je celosvětově rozšířené. Přestože ve většině případů probíhá bez vnějších příznaků, tak se přesto u někoho bez typických příznaků neobejde. Mezi tyto příznaky patří např. lymfadenitida (bolestivé záněty mízních uzlin), chřipkové příznaky, postižení centrálního nervového systému a sítnice oka, rozmazané vidění, horečka, zvýšená únava, poruchy spánku a projevy celkové slabosti.

Velice vážný průběh a i důsledek toxoplazmózy bývá u plodů, novorozenců a u lidí se sníženou imunitou (např. u lidí s AIDS).

U Toxoplazmózy je poměrně zajímavý životní cyklus jejího původce, který se dělí na 2 menší cykly: sexuální a asexuální. Ten první probíhá pouze v definitivním hostiteli, kterým je kočka domácí. Asexuální cyklus pak probíhá v ostatních savcích a to včetně člověka, ale také v organismech některých druhů ptáků.

Celý tento cyklus začíná tak, že kočka sní kontaminované maso nějakého ptáka nebo drobného savce (např. myši) a tím se tento prvok dostane do jejího organismu. Je prokázáno, že tento parazit v těle drobných savců způsobuje typické změny v chování, především potlačuje strach, čímž usnadňuje lapení hlodavce kočkou a zajištění pokračování životního cyklu Toxoplasma gondii.
V trávicím traktu kočky domácí probíhá sexuální cyklus a infikovaná kočka jakožto hostitel tohoto parazita vylučuje zárodky prvoka stolicí. Tyto zárodky jsou velice odolné a mohou existovat a očekávat svého hostitele i déle než 1 rok!

Člověk se nejčastěji nakazí Toxoplazmózou pozřením zárodků tohoto prvoka z kontaminované půdy nebo přímo z kočičích exkrementů. Časté rovněž bývá nakažení po snězení neumyté zeleniny ze zahrádky nebo po vypití kontaminované vody. Nebezpečné je rovněž jíst syrové nebo nedostatečně tepelně upravené maso (hlavně vepřové).

Pokud dojde k nakažení těhotné ženy, existuje reálné riziko transplacentárního (tzn. skrze placentu) přenosu onemocnění na plod a tím může dojít k ohrožení plodu. Tento transplacentární přenos probíhá u těhotné ženy s primární infekcí.

Jak již bylo řečeno, tak Toxoplazmóza patří mezi infekce, které přímo ohrožují plod na životě. Nejzávažnější důsledky pro plod má toto onemocnění zejména v raném období těhotenství. U plodů, jejichž matky byly infikovány Toxoplazmózou, se popisuje tato čtveřice obtíží, někdy nazvaná jako tzv. Sabinova tetráda: hydrocefalus (zmnožení mozkomíšního moku vedoucí k rozšíření komor mozkových s následným zvětšením celé hlavy), zvápenatění mozkové tkáně, chorioretinitida (zánět cévnatky a sítnice oka) a křeče. Novorozenci s vrozenou Toxoplazmózou mívají anémii a k tomu bývají ještě přidružené závažné neurologické poruchy.

Toto onemocnění je především pro těhotné ženy a jejich dosud nenarozené děti velice nebezpečné, avšak pokud jsou dodržovány základní hygienická a stravovací pravidla, tak je riziko nákazy minimální. Mezi tyto pravidla patří zejména zvýšená ostražitost při kontaktu s kočkami, které pobývají venku, po kontaktu s nimi (hlazení, krmení atd.) si pečlivě umýt ruce, při práci na zahrádce používat ochranné rukavice a po ukončení si rovněž umýt ruce, to samé platí při manipulaci se syrovým masem. Taktéž sem patří další pravidlo a to jest vyvarovat se v jídelníčku syrovému nebo nedostatečně tepelně upravenému masu.

Pokud se i přesto stane, že máte některé z příznaků tohoto onemocnění, je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.

---