CÍL Č. 1 - TAŽENÍ PROTI ÚNAVĚ

Tato situace je Vám možná dobře známá: ráno se nestíháte nasnídat, během dopoledne si dáte něco malého (sušenku, müsli tyčinku, ovoce), abyste vydržela do oběda. K obědu si dáte něco vydatného, protože už máte skutečně hlad, a do deseti minut po jídle máte pocit, že se nedokážete ani zvednout ze židle. Chce se Vám spát a hlava vůbec nemyslí. Když to nějak ustojíte, během dvou hodin se vrátíte do normálu, ale tak 3 hodiny od oběda už zase pociťujete hlad. Někdy si dáte rychlou záchranu, jindy pocit hladu zaženete nějakou aktivitou a najíte se až doma okolo páté-šesté. A pak kolem osmé-deváté znovu. Celé odpoledne se ale potýkáte se stavy významného vyčerpání, které ve Vás mnohem rychleji uvolní vztek, když se Vám něco nelíbí a večer se cítíte, jako byste vylezla Mount Everest. Takový příběh se může odehrávat v podstatě každý den, s drobnými obměnami – možná dokonce snídáte, třeba housku s marmeládou nebo chleba se sýrem. A přesto je Vám nezměrná únava v patách. Dřív jste v takovém režimu možná fungovala celkem bez problémů, ale jak dny běží, je to horší a horší. Čím to je a jak z toho ven?

S největší pravděpodobností je to zpomalený nebo zrychlený metabolismus, který má za následek Vaši únavu (a rovněž ukládání zásob v těle). Změny v rychlosti spalování jsou ovšem z významné části způsobeny nevyváženou stravou. Není tedy na místě smířit se s příčinou únavy slovy: „Mám zpomalený/zrychlený metabolismus, to je hotová věc.“ Je potřeba provést určité změny, abyste svůj stav uvedla do rovnováhy. A ty změny nebudou zrovna malé… Ale odměna obrovská.

Tou největší změnou je Váš přístup k sobě a svému tělu. Přejímáním postojů a vzorců chování od našich rodičů a okolí jsme si tak silně zažili některé názory, že jsme pevně přesvědčeni o jejich správnosti a pravdivosti. Mezi ně patří třeba myšlenka, že jedinec se musí obětovat pro skupinu (rodinu), že Vaše zájmy jsou až na posledním místě za zájmy partnera, dětí, rodičů, i psa. A další taková nebezpečná představa je, že Vaše tělo je něco automatického, co Vám patří, o co se nemusíte příliš starat a můžete se na to dokonce zlobit, že Vás nějaká část bolí, nebo že se Vám to tělo nelíbí.

A přitom na tom našem těle závisí celá naše existence na tomto světě. Když tělo přestane fungovat, odcházíme. A přesto našemu organismu raději naservírujeme menu, po kterém nám bude těžko, a přibývající kila vyhlížíme už dopředu, než abychom mu dopřáli takové palivo, na které pak společně pojedeme až do večera. Jenže zvyk je železná košile, všichni jsme si zvykli jíst a vařit podle zásad našich předků, koneckonců to od nás očekává i okolí. S prvními pokusy o zdravé vaření mnohdy přichází kritika od rodiny, které za prvé nechutnají neobvyklé přísady, a za druhé reklamují Vaše nedokonalé zpracování. Ale ani dokonalou svíčkovou jste přece neuměla uvařit hned napoprvé… Vaše první snahy pak rychle přechází do režimu, kdy se snažíte vařit jinak = zdravě pro sebe a jinak pro rodinu, velmi rychle se tak stáváte „divná“ a všichni se těší, až Vás to zase přejde . A tak Vás to skutečně brzy přejde, protože dost věcí už musíte překonávat během dne z povinnosti, na co si dobrovolně stanovovat nějaký další úkol.

Po mnoha vlastních pokusech a zkušenostech jsem přesvědčená, že jedinou cestou, jak něco změnit, je začít úplně od začátku. Od respektu a úcty ke svému tělu, ve kterém probíhají miliardy procesů bez našeho zapříčinění, které samo dýchá, samo upravuje tep našeho srdce a stará se, abychom se my mohli zabývat úplně jinými starostmi, než je trávení a vyměšování. S tím pak souvisí respekt k naší osobnosti, vědomí, že pro nás jsme nejdůležitější my sami, a pokud my budeme spokojení, můžeme tu spokojenost šířit mezi ostatní. Největší dar pro ostatní bude naše vlastní spokojenost.

Naučme se dodávat tělu vše, co potřebuje a přirozeně se o něj starat. Zautomatizováním tohoto procesu se totiž můžeme přestat zabývat nespokojeností se stavem našeho těla, a otevře se nám mnohem větší prostor pro nové myšlenky a zájmy. Jen si uvědomte, kolik času denně strávíte negativními myšlenkami o sobě. A představte si, jak by to bylo krásné, kdybyste měla mnohem více energie a byla šťastná, že jste na světě, spokojená sama se sebou.

Navrhuji Vám, že tímto procesem můžeme jít společně a vzájemně se tak na té cestě podporovat. Díky portálu Maminkov existuje tento prostor, kde se s Vámi mohu podělit o to, co průběžně získávám z všemožných zdrojů, a co se týká správné péče o tělo i duši. Potřebujeme informace, abychom věděli, jak fungují procesy v těle, návody, jak tyto procesy podporovat, recepty, jak snadno a rychle jíst správně, a také podporu, abychom to zvládly. A to všechno můžeme získat společně.

Současně s informacemi o těle, bolestech a nemocech, potravinách a bylinkách zde postupně najdete recepty na všemožné snídaně, svačiny, obědy i večeře, které by nám měly pomoci k tomu, abychom bez problémů a bez nervů dokázaly jíst správně. Při jejich zveřejňování počítám s tím, že velkou část z nich vyzkouším a napíšu Vám své postřehy, jak dlouho jsem je připravovala a jaký byl výsledek. Je jich ale opravdu mnoho, a pokud bychom se na testování podílely společně, mohlo by se nám podařit vybrat takové recepty, které si každá z nás doma snadno a rychle připraví.

---