Rozdíl mezi laktózovou intolerancí a alergií na kravské mléko

Pojmy laktózová intolerance a alergie na mléčnou bílkovinu, nejčastěji bílkoviny v kravském mléce, bývají často zaměňovány, jedná se však o dvě rozdílná onemocnění.

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance je onemocnění, při němž je defektní či zcela chybějící enzym laktáza, který má na starost štěpení mléčného cukru – laktosy. Tento cukr obsahují všechny druhy živočišného mléka. Je-li enzymu nedostatek, cukr se ve střevě nerozloží na jednodušší cukry, což nahrává do noty přirozeným střevním bakteriím, které se laktózou živí. Při jejím zpracování produkují množství plynů a dalších dráždivých látek, což způsobuje nadýmání, průjmy (vodnaté a kyselé, dráždící oblast konečníku), zapáchající větry, zvracení a střevní koliky. Mohou se také objevit ekzémy, pálení žáhy, bolesti břicha, nechutenství a pocit plnosti. Tyto projevy se objeví obvykle půl až dvě hodiny po konzumaci potravy s obsahem laktózy.

Rozlišujeme několik typů laktózové intolerance, nejčastější je tzv. primární neboli adultní typ. Je podmíněn geneticky a projevuje se kdykoliv po ukončení kojení, nejčastěji v pubertě. Je způsoben vyhasnutím produkce laktázy, která u člověka přirozeně klesá. Některé populace jsou na tento pokles evolučně adaptovány, a proto je v nich výskyt laktózové intolerance nízká. Jde zejména o bělošskou populaci, zejména severní národy. Naopak původní americká a čínská populace trpí laktózovou intolerancí v 85-100%. V ČR se vyskytuje u 15-20% dospělé populace.

Méně častými typy jsou vrozená intolerance k laktóze, která se projeví již při kojení, a získaná intolerance, podmíněná jiným onemocněním, např. celiakií.

Laktózová intolerance se řeší úpravou jídelníčku – hledáním individuální hranice, kdy ještě jedinec mléčné výrobky toleruje (např. kysané mléčné výrobky a některé sýry mají menší obsah laktózy), případně podáváním preparátů s laktázou.

Alergie na bílkoviny kravského mléka

Naproti tomu alergie na bílkoviny kravského mléka, nejčastěji kasein nebo syrovátkové bílkoviny, je reakcí imunitního systému na jeden či více proteinů obsažených v kravském mléce. Jde tedy nejen o reakci na jinou složku potravy, nýbrž i o zcela jinou reakci. Přecitlivělá reakce se objevuje nejčastěji v minutách až hodinách po prvním kontaktu s bílkovinami kravského mléka, některé projevy se však objeví i po několika týdnech. Dítě nemusí mít kontakt s kravským mlékem přímo, stačí, když mléko pije kojící matka, neboť syrovátkové bílkoviny mohou pronikat do mateřského mléka.

Tato alergie je nejčastější nesnášenlivostí v kojeneckém věku. Projevuje se až u 3% dětí. Její symptomy jsou různé, od trávicích obtíží, jako je zvracení, průjem, krev a hleny ve stolici, přes atopickou dermatitidu, otoky, vyrážku, rýmu, zánět středouší či chronický kašel až po anafylaktický šok, což je nejzávažnější alergická reakce. Léčí se pomocí vyloučení kravského mléka ze stravy dítěte i matky, pokud ještě kojí. U dítěte je nutné dodání bílkovin jinou cestou, nevhodné je však podávání mléka jiných savců nebo i sójového či mléka tepelně upraveného, přestože to snižuje alergizující potenciál. Podávají se speciální preparáty. U matky i dítěte je pak nutné doplňovat především vápník.

Při dodržení diety se situace upraví do dvou let věku přibližně u poloviny dětí. Ve školním věku je pak v určité míře schopno kravskou bílkovinu tolerovat až 90% dětí.

---