Rozdělení dětského věku

V tomto článku se pokusíme jednoduše rozdělit dětský věk na jednotlivé etapy a stručně je charakterizovat. Je velice zajímavé sledovat vývoj dítěte v dospělého.

Všechno začíná oplozením, tedy vznik nového života podmíněný splynutím mužského prvojádra (spermie) a ženského prvojádra (vajíčka). Následuje vývoj dítěte v děloze matky, toto období označujeme jako prenatální a dělíme ho na 2 periody. První z nich je tzv. embryonální perioda (vytváří se orgánové základy a celé to trvá zhruba 8 týdnů) a druhou je pak fetální perioda (kdy dochází k dokončení vývoje a především k růstu plodu). Fetální perioda trvá až do porodu.

Po narození jedinec vstupuje do novorozeneckého období, které trvá 28 dní. V tomto období dochází k adaptaci jedince na nové mimoděložní podmínky. Již v průběhu novorozeneckého období se projevuje řada vrozených vývojových vad. Toto období vítězí v poněkud smutné statistice a tou jsou dětská úmrtí.

Po uplynutí 28. dne života dítěte nastává období kojenecké, které je charakteristické především mohutným somatickým, motorickým, nervovým a psychickým vývojem dítěte. Na začátku tohoto období je znatelný nárůst tělesné hmotnosti dítěte. Za vrchol kojenecké periody lze ze symbolického hlediska považovat první krůček nebo první slovo (obyčejně kolem 1 roku života). Kojenci také aktivně používají vůbec první prostředek komunikace s okolím a tím je pláč, teprve později se přidávají další komunikační dovednosti, např. mimika, dotyky (vše v dosahu si musí ohmatat), potřeba cucat si palec atd. Lze říci, že kojenec obecně má tendenci svět zkoumat skrze svá ústa. Dítě je rovněž schopno rozeznávat, kdo je a kdo není jeho maminkou (v přítomnosti cizích lidí často pláče).

V batolecím věku je dítě mezi 1. – 3. rokem života, v tomto období dochází k pozvolnému osamostatňování dítěte, zdokonaluje se mu pohyb i řeč. Dítě si zároveň začíná uvědomovat sebe sama a snaží se podmanit si své okolí, zároveň začíná vnímat i pocity druhých (např. smutné lidi se snaží rozveselit). Jelikož v tomto období rovněž dochází k dozrávání nervového systému, tak si dítě již začíná uvědomovat základní vylučovací potřeby, které by mělo i začít umět ovládat. Tato perioda končí úplným prořezáním mléčného chrupu dítěte.

Po batolecím věku nastává předškolní období, které je ohraničeno 3. – 6. rokem života. Zajímavé je, že tempo růstu dítěte je právě v tomto období vůbec nejnižší. Dítě ještě neumí oddělit skutečnost od fantazie, neživým předmětům přisuzuje lidské podoby a má pocit, že lidé dokážou ovlivňovat přírodní jevy kolem sebe (počasí, přírodní katastrofy atd.). Rozvíjí se rovněž sociální cítění, jelikož do tohoto období si děti hrají vedle sebe (ačkoliv zdání někdy klame), kdežto nyní si začínají hrát spolu. V závěru tohoto období je již většina dětí připravena nastoupit do školy.

Nástupem do školy přichází nová perioda a tou je školní období. Je mylná představa, že lze toto období vymezit dobou školní docházky. Ve skutečnosti je ukončení této periody velice individuální.

Krátce po školním období začíná doba dospívání (zhruba mezi 10. – 19. rokem), kdy dítě prochází pubertou (dívky prožijí pubertu většinou dříve, nežli chlapci). Od počátku puberty uběhnou cca 2 – 3 roky, kdy dojde k pohlavní zralosti (u dívek se objeví první menstruace a u chlapců první ejakulace, především v podobě nočních polucí).

Existuje ještě určitý rozdíl mezi často používanými termíny: dorost a mládež. Mezi dorost patří jedinci v rozmezí 14 – 19 let, kdežto mládež v rozmezí 15 – 24 let.

Poté následuje období dospělosti a plného osamostatnění od rodičů, které právě oni často hůře snášejí.

---