Náušničky – nastřelit, propíchnout nebo raději vůbec ne?

Dříve se malým holčičkám propichovala ouška již v porodnici a maminky si své malé princezny odvážely s pečlivě vybranými náušnicemi, možná si ještě pamatujete typické zlaté trojlístky s barevným kamínkem uprostřed. V zemích na západ od nás tento zvyk tak běžný nebyl a trend nepropichování už před nějakým časem usídlil i v naší kotlince. Na druhou stranu stále tak trochu přetrvává představa, že k malé holčičce náušničky patří a zvláště babičky vás při rozhodnutí nepropichovat mohou i tak zásobit nějakým tím šperkem s výčitkami, že je jejich vnučka nemůže nosit. Ústup tradice i u nás způsobily především výzkumy vyvracející představu, že novorozenec necítí bolest. Samozřejmě ji cítí, jen ji neumí dostatečně projevit. Dalším argumentem bývá množství nervových zakončení, která při nesprávné aplikaci mohou být poškozena.

Klasické propíchnutí jehlou je v poslední době používáno méně často. Ouška mohou propíchnout na oddělení ORL, některých chirurgických ambulancích či pediatři. Náušnice je potřeba vzít s sebou, měly by být ze zlata či chirurgické oceli a 24 hodin před nasazením dezinfikované v lihu. Nejlepší čas pro propíchnutí oušek jehlou je po třetím měsíci, kdy je miminko již očkované proti tetanu. U holčiček nad 4 měsíce však hrozí, že se budou za ouška chytat, za náušničky tahat a prodlouží si tak nepříjemnou dobu hojení. Ideálně byste se tedy měli vejít do tohoto intervalu.

Dá se vybrat mezi klasickou a dutou jehlou, přičemž dutá je s nespornou výhodou – konec náušnice se vloží do jehly a při vytahování tak zůstane rovnou v uchu. Je to rychlejší a bolavé ouško tak není třeba dráždit ještě nasazováním náušničky. Po vpichu se ouška překryjí gázou a rodiče malé princezny čeká ošetření bolístek – dezinfekce dírek i náušnic asi 3x denně. Až do zahojení je potřeba chránit ouška před vodou, náušničky nevytahovat. Často může místo vpichu také zhnisat, většinou pak lékař předepíše známý Framykoin, jímž se místa ošetří.

Za propíchnutí oušek jehlou dáte v průměru 100 až 500 Kč.

Nastřelování náušnic je metodou oblíbenější, rychlejší, méně bolestivou a také zřejmě hygieničtější. Provádí se u některých lékařů, v kosmetických a tetovacích salonech či přímo ve zlatnictví. Obvykle se čeká alespoň do půl roku věku, aby dítě mohlo sedět, speciální nastřelovací pistole pro ležící miminka tak běžné nejsou. Počkat na očkování proti tetanu se ale vyplatí i s těmito pistolemi.

Nejdéle trvá výběr a označení místa vpichu fixou. Poté při samotném nastřelení je do ucha přímo vpravena i náušnice. Nejde však o tu, kterou jste pro vaši princeznu vybrali, ale o tzv. hojící náušnici – v uších zůstává jen dočasně a je většinou z chirurgické oceli, případně pozlacená nebo z bioplasmy. Přibližně po pěti týdnech hojení se vyjme a nahradí klasickou náušnicí.

Po nastřelení ouška nekrvácí, křiku ale ani tak nemusíte ujít, děti se obvykle leknou zvuku pistole. Ošetřování jako po vpichu se také rodiče nezbaví a i přes „čistější“ aplikaci mohou ouška zhnisat, desinfekce nedesinfekce. Hojící náušnice mohou být také příliš velké a zadrhávat, u některých miminek dráždí pokožku. Dírky jsou po nastřelení menší, proto mohou působit, jako kdyby zarůstaly. Cena za nastřelení je také vyšší, od 250 Kč do asi tisícovky.

---