Spotřebitel v novém občanském zákoníku

Nový občanský zákoník má vstoupit v účinnost od 1. ledna 2014 a nahrazuje dosavadní právní úpravu občanského zákoníku, který v sobě mimo jiné zahrnoval i ustanovení na ochranu spotřebitele v souvislosti s uzavíráním závazkových vztahů. Tato ochrana má přetrvávat i v rámci nového občanského zákoníku. Obecně však lze konstatovat, že v této části nejsou příliš výrazné změny. Režim práv spotřebitele stále vychází z evropských požadavků tak, aby bylo docíleno jednotné úpravy v jednotlivých členských zemích evropského společenství.

Spotřebitel je v novém občanském zákoníku označen následovně: „Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“ Z podstaty této definice je zřejmé, že spotřebitelem může být pouze fyzická osoba.

Nový občanský zákoník zavádí namísto termínu spotřebitelské smlouvy, což v mnohých případech evokovalo existenci samostatného smluvního typu, pojem smlouvy uzavírané se spotřebitelem. Jedná se tak o smlouvy, které uzavírá se spotřebitelem podnikatel. Pro spotřebitele je zejména významné, aby jim byla zachována a poskytována ochrana při uzavírání smluv distančním způsobem neboli na dálku a smluv, k jejichž sjednání dojde mimo prostory obvyklé k podnikání.

Dobrou zprávou pro spotřebitele je skutečnost, že zůstala zachována možnost odstoupit od uzavřené smlouvy ve čtrnáctidenní lhůtě. Dosud bylo nezbytné, aby spotřebitel v této lhůtě doručil odstoupení přímo dodavateli. Od ledna 2014 však bude postačovat, že v této lhůtě odstoupení pouze odešle a bude tak nerozhodné, kdy dojde fyzicky danému podnikateli.

Pokud jde o prostory, které nejsou pro podnikání obvyklé, lze si představit veřejné prostranství, dům či byt spotřebitele apod. Vedle toho zákon ještě výslovně zmiňuje i uzavření smlouvy během zájezdu, který organizuje obchodník za účelem reklamy svého zboží či služeb. Toto ustanovení je reakcí na stále narůstající případy zneužívání zájezdových prodejů. A dále je výslovně pamatováno i na situaci, kdy obchodník osloví spotřebitele na veřejnosti a následně s ním uzavře smlouvu ve své provozovně. Taková smlouva pak podléhá režimu smluv uzavřených mimo prostory obvyklé k podnikání. Otázkou však zůstává, jakým způsobem bude daný průběh událostí dokazován.

---