Baby signs – znakování pro miminka

Určitě víte, že existuje znaková řeč pro neslyšící lidi jako nástroj komunikace mezi sebou samotnými i pro komunikaci s lidmi slyšícími, kteří tuto řeč ovládají. Pravděpodobně jste ji někdy i viděla přímo v akci, jako těžko uchopitelnou změť rychlých gest a přehnaných výrazů. Slyšela jste však o tom, že existuje systém znakování i pro slyšící děti? Jde o relativně novou metodu (ve světě známou asi 20 let), jež nyní zažívá svůj malý český boom. Její hlavní filosofií je snaha dorozumět se s vaším děťátkem dříve, než se naučí mluvit, jednak pro prohloubení porozumění, vytvoření silnějšího pouta mezi rodičem a miminkem a také snazší uspokojení jeho potřeb.

Tento program byl vyvinut na Davis University v Kalifornii dvěma předními psycholožkami, Dr. Acredolo a Dr. Goodwyn, které jej následně dlouhodobě zkoumaly. Zásadním poznatkem tohoto výzkumu je fakt, že znakování pomáhá vytvořit dítěti i rodičům základy vzájemné efektivní komunikace, které navíc dětem zůstávají i poté, co se mluvit naučí a znakovou řeč následně opustí. Tato schopnost cílené komunikace posiluje dětskou sebedůvěru v době, kdy se mysl batolete rychle rozvíjí a potřebuje silnou zpětnou vazbu od okolí, zejména na polích rozvoje emocí a komunikačních dovedností. Překvapivým výsledkem bylo zjištění, kolik toho ještě ani nechodící děti chápou a umí.

Příznivci metody podávají jasné výhody znakování především jako tvorbu důvěry, snížení frustrace dětí, upevnění pouta mezi rodiči a dětmi, podporu pozitivního emočního rozvoje, posílení jejich sebedůvěry a možnost sdílení části jejich vnitřního světa a také jako impuls k rychlému intelektuálnímu rozvoji. Současně údajně pomáhá urychlit rozvoj řeči.

Na druhou stranu jako u všeho existují i nějaká negativa, odpůrci této metody zmiňují zejména opožděný rozvoj řeči – dítě má nějaký způsob komunikace vyvinut a nepotřebuje se dále rozvíjet. Tato teze je však sporná, vývoj řeči je dosti individuální ať už dítko znakuje či ne, některé děti jednoduše čekají, dokud tuto novou schopnost neovládnou na dostatečnou úroveň pro efektivní využití. Znakující děti tuto mezeru vyplní znakováním. Další negativním názorem je představa, že jde o nějakou americkou módu, která je naprosto zbytečná a má jen zabavit dnešní znuděné postmoderní biomatky. Každý by si měl zřejmě udělat názor sám a do ničeho se nenutit.

Množství lidí vadí představa učení se strukturovaných znaků, což však lze snadno upravit používáním znaků vlastních nebo pouze vybraných. Systém znakování pro slyšící děti je velmi plastický a není povinnost navštěvovat kurzy nebo kupovat si haldy odborné literatury. Určitě stojí za to zkusit si nalézt alespoň pár vlastních osobních znaků pro použití s vaším děťátkem, jedinečných jen pro vás. Vhodné je např. vyjádření strachu nebo radosti, hladu, žízně, únavy, oblíbené hračky. Ani v „předepsaných“ znacích se nejedná o složité pohyby, většinou jde o nějaký jednoduchý pohyb dlaní, prstíky či pěstičkou.

Tak co, zkusíte to? Děti jsou schopny se naučit nějaké znaky přibližně od šesti měsíců.

---