facebook
Dobrý podvečer, je čtvrtek 21.11.2024 a svátek slaví Cecílie

Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru


Ilustrační fotografie


Zákoník práce Zjišťuje zaměstnanci nárok na odstupné jen v některých případech ukončení pracovního poměru. Dojde-li k takovému zákonem předvídanému způsobu ukončení pracovního poměru, nemůže se zaměstnavatel zprostit povinnosti vyplatit odstupné.

 

Odstupné zaměstnanci náleží, jestliže je v dohodě o rozvázání pracovního poměru sjednána jako důvod ukončení pracovního poměru některá z těchto skutečností:
a) ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo
c) zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

 

Stejně tak zaměstnanci náleží odstupné, jestliže s ním zaměstnavatel z uvedených důvodů ukončí pracovní poměr výpovědí. Do 31.12.2011 náleželo zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Od 1.1.2012 však došlo ke změně právní úpravy výše odstupného, která nyní představuje částku ve výši:
a) jednonásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

 

Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku pak zaměstnanci dle zákoníku práce náleží za předpokladu ukončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání.

 

V těchto uvedených případech vzniká nárok na odstupné ze zákona. Vedle toho je možné sjednat v dohodě o rozvázání pracovního poměru, že zaměstnanec při skončení obdrží odstupné v určité výši dle dohody se zaměstnavatelem – tzv. smluvní odstupné. Popřípadě může nárok na odstupné vyplývat i z kolektivní smlouvy, je-li na daném pracovišti uzavřena.





Výpověď těhotné zaměstnankyni (případ z praxe) Výpověď těhotné zaměstnankyni (případ z praxe)

Zaměstnavatel nemůže, až na výjimečné případy, rozvázat pracovní poměr výpovědí s těhotnou zaměstnankyní. V tomto článku poukážeme na jeden takový případ z praxe, kdy zaměstnavatel dal neoprávněně výpověď těhotné...

Zvyšování kvalifikace zaměstnance Zvyšování kvalifikace zaměstnance

Zvyšování kvalifikace zaměstnance představuje změnu hodnoty současné kvalifikace většinou ve formě rozšíření té stávající tak, aby zaměstnance mohl vykonávat jinou kvalifikovanější práci. Tuto vyšší kvalifikaci tedy zaměstnanec...

Kvalifikační dohoda v pracovním poměru Kvalifikační dohoda v pracovním poměru

Kvalifikační dohoda v pracovním poměru je dohoda uzavřená mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za účelem zvýšení kvalifikace s poskytnutím více práv než zajišťuje zákoník práce. V kvalifikační dohodě se zaměstnavatel zaváže, že...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka