Odpovědnost za škodu na odložených věcech

Každý z nás si pravidelně odkládá své věci během celé řady činností. Ať již je to návštěva restaurace, divadla, lékaře apod., jedná se o aktivity, při nichž si odkládáme saka, kabáty atd. Zároveň nám na těchto odložených věcech může vzniknout škoda.  Proto je důležité vědět, kdo nám za tuto škodu odpovídá a má tak povinnost ji nahradit.

V souladu s občanským zákoníkem má provozovatel činnosti, s níž je běžně spjato odložení věcí, povinnost nahradit případnou škodu na těchto věcech. Podmínkou je, že věci byly zanechány na místě, které je k tomu provozovatelem určené nebo je pro odkládání obvyklé. Odložíme-li si proto v restauraci kabát na věšák, a tento kabát bude např. poničen nebo odcizen, máme právo požadovat po provozovateli náhradu škody.

Provozovatel např. restaurace však neodpovídá za škodu bezvýhradně. Z odpovědnosti za škodu na odložených věcech se může vyvinit, jestliže prokáže, že by ke škodě došlo i jinak. To znamená, že by ke škodě došlo i v případě, že by dané věci nebyly odloženy v provozovně. Např. se může jednat o situace vnějších živelných pohrom jako je požár, zemětřesení, povodeň apod. Nebo se může jednat o situaci, kdy příčina poškození spočívá přímo v dané věci a ke škodě by tak došlo kdekoli.

Na druhé straně se provozovatel nemůže zprostit odpovědnosti za škodu na odložených věcech jednostranným prohlášením, se kterým se můžeme často setkat např. v čekárně u lékaře, kde je uvedeno: „za odložené věci neručíme“. Takové prohlášení nemá právní následky v souvislosti s odpovědností za škodu na odložených věcech.

---