Pěstounská péče

Pěstounská péče spočívá v náhradní péči o dítě v rodině, a to pro případ nemožnosti výchovy dítěte v jeho přirozené rodině. Vývoj dítěte v původní rodině je přitom vždy na prvním místě a orgány sociálně-právní ochrany dětí přistupují k náhradní péči až v krajním případě.

Účelem pěstounské péče je zajištění osobní péče o nezletilé dítě, a to prostřednictvím jiné osoby než jsou jeho rodiče. Pěstounská péče by měla vždy trvat pouze po nezbytně nutnou dobu s cílem navrátit dítě do jeho přirozené rodiny. Není-li možné, aby se rodiče z vážných důvodů o své dítě postarali, nastupuje právě tento druh opatrování dítěte. O pěstounské péči rozhoduje soud, přičemž vždy určí i konkrétní osobu pěstouna. Je dán zájem na tom, aby dítěti zůstaly zachovány příbuzenské vztahy, proto se dává přednost příbuzným osobám nebo osobám, které jsou dítěti blízké, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. Dítě může být svěřeno i do společné péče manželů.

V mnoha případech je forma pěstounské péče využívána u dětí, které nelze dlouhodobě osvojit, protože nejsou tzv. právně volné. Jejich rodiče jako zákonní zástupci totiž odmítají dát souhlas k adopci a nejsou dány zákonné podmínky pro to, aby soud vydal rozhodnutí o osvojení i bez souhlasu rodičů. K pěstounské péči dochází i v případě dětí, u kterých je menší šance na osvojení, a to z důvodu jejich nepříznivého zdravotního stavu nebo vyššího věku. Pěstounská péče tak může i těmto dětem zajistit rodinné prostředí.

---